Ve druhé polovině října nastává ve střední Evropě nejbarevnější část podzimu. Letos se stromy zbarvují o něco později, a to díky výrazně nadprůměrně teplému počasí na přelomu září a října. Zatímco na našem území se do podzimních barev oblékají především listnaté stromy, ve vyšších polohách Alp září zlatými odstíny modříny. Ty jsou mezi jehličnany výjimečné tím, že na podzim mění barvu a následně shazují jehličí. Modříny samozřejmě rostou i u nás, ale vyskytují se většinou jen solitérně ve smíšených lesích. Naproti tomu v Alpách vytvářejí v některých oblastech celé zlatavé lesy, které patří k nejkrásnějším podzimním scenériím. Právě v těchto dnech dosahují modříny svého nejvýraznějšího zbarvení, než postupně shodí jehličí. K tomu obvykle dochází na přelomu října a listopadu, ve vyšších či chladnějších polohách ale může opadávání začít i dříve.

Jednou z oblastí s výrazným zastoupením modřínových lesů jsou Dolomity na severu Itálie. V minulém týdnu zde navíc napadl první sníh po létě. V polohách nad 1700 metrů již místy leží sněhová pokrývka, která ve výškách nad 2000 metrů přesahuje i 10 cm. A právě kolem 2000 metrů nad mořem se nacházejí také rozsáhlé modřínové porosty. V minulém týdnu tak sníh místy pokryl i zlatavé koruny stromů a vytvořil působivé scenérie, v nichž se podzimní barvy prolínají s přicházející zimou.


Passo Gardena v Dolomitech v sobotu 24. října - po sněžení nastal slunečný den, který rozzářil zlatavé modříny


Passo Gardena v Dolomitech v sobotu 24. října - modříny se barví do žlutých až sytě oranžových odstínů a vytváří nádherné kontrasty


Passo Gardena v Dolomitech v sobotu 24. října

Modřín je mezi evropskými jehličnany výjimečný tím, že na zimu pravidelně shazuje jehličí. Jde o přizpůsobení drsným horským podmínkám, kde v zimě půda často promrzá a kořeny mají omezený přístup k vodě. Před opadem se zelené barvivo v jehlicích postupně rozkládá a do popředí vystupují žluté pigmenty, které stromům propůjčují charakteristickou zlatou barvu. Modříny navíc patří k dřevinám, které v Alpách vystupují do vysokých nadmořských výšek, často až k horní hranici lesa. V Dolomitech je můžeme obdivovat například v okolí Cortiny d'Ampezzo, v údolí Val di Funes nebo na horských loukách v oblasti Alta Badia, Val Gardena či Passo delle Erbe.


Passo delle Erbe v Dolomitech 23. října - zlaté modříny se v údolích kombinují se zelenými smrky

Načasování podzimního zbarvení modřínů závisí především na délce dne a průběhu teplot. Chladnější počasí tento proces urychluje, zatímco nadprůměrně teplý podzim jej naopak oddaluje. Modříny ve vyšších nadmořských výškách se proto zbarvují dříve než ty v níže položených údolích.

Zajímavostí je, že některé z nejmalebnějších scenérií v Dolomitech vděčí za svou podobu také člověku. Po staletí se zde na člověkem vykácených loukách pásl dobytek, který pomáhal udržovat krajinu bez lesů. Díky tomu vznikly charakteristické horské louky s roztroušenými modříny. Bez pravidelné pastvy by mnohé z těchto ploch postupně zarostly hustým lesem. Modříny jsou zároveň mimořádně odolné stromy, které dokážou růst i ve výškách kolem 2500 metrů nad mořem a přežívat drsné horské zimy. Některé exempláře se mohou dožít více než tisíce let. Právě kombinace světlých modřínových lesů, horských luk a mohutných vápencových štítů vytváří typickou krajinu Dolomit, která je na podzim obzvlášť působivá.


Passo delle Erbe v Dolomitech 23. října - horské louky pro pastvu dobytka pomáhají zachovat solitérní modříny na loukách


Passo delle Erbe v Dolomitech 23. října - typická scenérie se skalami, zlatými modříny a horskými chalupami


Passo delle Erbe v Dolomitech 23. října - smíšený les s převahou modřínů, smrků a borovic

Alpy však v těchto dnech nelákají jen díky zlatavým modřínům. Také v údolích se do pestrých podzimních barev zbarvují listnaté stromy. V kombinaci se stále zelenými loukami a zasněženými horskými vrcholy v pozadí tak vznikají jedinečné scenérie.


Saint Magdalena 22. října - nádherné podzimní scenérie v Dolomitech netvoří jen modříny, ale i údolí s listnatými stromy se barví do podzimních barev