Níže Adam přinesla extrémní srážky a povodně do západního Středomoří
Západní Středomoří zasáhly v posledních dnech mimořádně intenzivní deště. Výsledkem jsou rozsáhlé povodně, které si vyžádaly nejméně pět obětí a způsobily značné materiální ztráty. Primární příčinou byla tlaková níže pojmenovaná Adam, která byla vyjádřena především ve vyšších hladinách atmosféry. Vznikla na začátku uplynulého víkendu v oblasti Biskajského zálivu, následně se propojila s méně vyjádřenou výškovou níží nad jihozápadem Pyrenejského poloostrova. V rámci této níže se ve střední a vyšší troposféře nacházel studený vzduch, který podporoval instabilitu atmosféry vedoucí ke vzniku vertikálně mohutných výstupných pohybů podporujících tvorbu oblaků včetně bouřkových doprovázených intenzivními lijáky.
Pro vznik extrémních srážek ale byla důležitá taky poloha tlakových útvarů ve spodních vrstvách atmosféry, konkrétně tlakové výše nad Britskými ostrovy a mělká tlaková níže nad Pyrenejským poloostrovem. Mezi nimi docházelo k proudění velmi vlhkého vzduchu z nadprůměrně teplého Středozemního moře nad východní Španělsko včetně Baleárských ostrovů. K lokálnímu zesílení srážek pak přispěl i orograficky vynucený výstup vlhkého vzduchu na návětrných svazích pobřežních pohoří. Pohyb samotné níže Adam byl poměrně pomalý, a to včetně s ní související níže v nižších hladinách atmosféry. To přispělo k dlouhodobému setrvání příznivých podmínek pro konvekci nad stejnou oblastí, což pak bylo pro vznik extrémních úhrnů rozhodující. Přitom se kombinovaly srážky trvalé padající z vrstevnaté oblačnosti, samy o sobě často s poměrně velkou intenzitou, se srážkami z vnořených bouřkových jader, která přispívala k lokálnímu zesílení dešťů.
Ačkoliv tlaková níže u země nad západním Středomořím byla jen mělká, přinesla mimořádné srážkové projevy, zdroj: wetter3.de
Objevil se i tzv. train-efekt, tedy situace kdy do jedné oblasti opakovaně přicházely bouřkové buňky vedoucí k velmi vysokým celkovým srážkovým úhrnům. Asi nejhorší situace v rámci Španělska nastala 18. a 19. října v jižní části provincie Valencie a na severu provincie Alicante, postiženy byly ale i části Katalánska kolem Barcelony.
Srážkové úhrny za působení bouře Adama ve Španělsku ojediněle přesáhly 500 milimetrů. Ve městě Oliva v blízkosti Valencie naměřili 576 litrů vody na metr čtvereční během neděle a pondělí, ještě o něco více spadlo v Pegu v provincii Alicante 633,2 mm, z toho 465 během pondělí. A na stanici v L'Atzúvia v téže provincii dosáhl srážkový úhrn dokonce 713 mm! Obrovské masy vody pak v kopcovitých oblastech vedly k rychlým a intenzivním povodním, které se následně přesouvaly do nížin, kde způsobily rozsáhlé záplavy. Výjimečné byly i srážky na Baleárských ostrovech - 24hodinový úhrn na letišti v Ibize dosáhl 173,8 mm. To představuje nejvyšší staniční úhrn za 24hodinové období od začátku měření v roce 1944. Z hlediska srážkových úhrnů se Adam zařadí po bok několika nejvýznamnějších epizod v historii Španělska - pro srovnání během bouře Dana v roce 2024 (která vedle k tragédii ve Valencii) spadlo v městečku Torís západně od Valencie 772 mm, v roce 1987 pak v už zmíněné Olivě 817 mm. Kromě prudkých srážek se objevily i silné nárazy větru, na pobřeží pak vysoké vlny, které lokálně přinesly i značné množství naplaveného materiálu.
Srážkové úhrny za 3denní období od 17. do 19. října ve Valencijském společenství, zdroj: x.com
Adam následně zasáhl taky jižní Francii, v oblasti Provence a okolí spadlo lokálně přes 200 milimetrů, v Saint-Chamas západně od Marseille naměřili 272 mm za 24 hodin. Podstatně horší situace ale nastala na Korsice. Především její východní oblasti zasáhly opakovaně během pondělí a úterý silné bouřky doprovázené mimořádně intenzivními dešti. Výsledkem jsou historické úhrny - na stanici Solenzara bylo naměřeno 573 mm srážek za 24 hodin (od pondělních 17 do úterních 17 hodin), podle radarových odhadů to v okolí mohlo být ale ještě více, téměř 700 mm. Z toho 196 mm spadlo za jedinou hodinu a 416 mm za tři hodiny. Oba údaje překonávají dosavadní historické rekordy (musí být ještě následně potvrzeny Météo-France)! Mimochodem údaj 573 mm změřený na letecké základně Solenzara představuje i polovině ročního průměru. A nebo jiné přirovnání - za 3 hodiny zde spadlo to, co v Paříži od začátku letošního roku.
Srážkové úhrny na Korsice za 24 hodin do úterní 22. hodiny, zdroj: x.com
Během středy se situace na Korsice uklidnila, ale silné bouřky zasáhly Itálii a Jadran, nicméně oproti západním oblastem Středomoří nejsou srážkové úhrny ani jejich dopady, respektive neměly by být tak dramatické. Souvisí to především s větší rychlostí postupu oblaků a bouřek. Obyvatelé postižených oblastí teď budou mít klid na vzpamatování se z povodní a dalších důsledků silných bouří, nicméně není vyloučeno, že během následujících podzimních týdnů se objeví ještě další výrazná níže s intenzivními srážkami. Voda ve Středomoří, zejména západním, zůstává nadále většinou o 2 až 4 stupně teplejší, než odpovídá dlouhodobému průměru, což vznik vydatných srážek a silných bouřek podporuje.
Voda v západním Středomoří zůstává nadále výrazně teplejší než obvykle (odchylka teploty mořské vody ve středu 21. října 2026 od dlouhodobého průměru), zdroj: charts.ecmwf.int
Pro vznik extrémních srážek ale byla důležitá taky poloha tlakových útvarů ve spodních vrstvách atmosféry, konkrétně tlakové výše nad Britskými ostrovy a mělká tlaková níže nad Pyrenejským poloostrovem. Mezi nimi docházelo k proudění velmi vlhkého vzduchu z nadprůměrně teplého Středozemního moře nad východní Španělsko včetně Baleárských ostrovů. K lokálnímu zesílení srážek pak přispěl i orograficky vynucený výstup vlhkého vzduchu na návětrných svazích pobřežních pohoří. Pohyb samotné níže Adam byl poměrně pomalý, a to včetně s ní související níže v nižších hladinách atmosféry. To přispělo k dlouhodobému setrvání příznivých podmínek pro konvekci nad stejnou oblastí, což pak bylo pro vznik extrémních úhrnů rozhodující. Přitom se kombinovaly srážky trvalé padající z vrstevnaté oblačnosti, samy o sobě často s poměrně velkou intenzitou, se srážkami z vnořených bouřkových jader, která přispívala k lokálnímu zesílení dešťů.
Ačkoliv tlaková níže u země nad západním Středomořím byla jen mělká, přinesla mimořádné srážkové projevy, zdroj: wetter3.de
Objevil se i tzv. train-efekt, tedy situace kdy do jedné oblasti opakovaně přicházely bouřkové buňky vedoucí k velmi vysokým celkovým srážkovým úhrnům. Asi nejhorší situace v rámci Španělska nastala 18. a 19. října v jižní části provincie Valencie a na severu provincie Alicante, postiženy byly ale i části Katalánska kolem Barcelony.
Srážkové úhrny za působení bouře Adama ve Španělsku ojediněle přesáhly 500 milimetrů. Ve městě Oliva v blízkosti Valencie naměřili 576 litrů vody na metr čtvereční během neděle a pondělí, ještě o něco více spadlo v Pegu v provincii Alicante 633,2 mm, z toho 465 během pondělí. A na stanici v L'Atzúvia v téže provincii dosáhl srážkový úhrn dokonce 713 mm! Obrovské masy vody pak v kopcovitých oblastech vedly k rychlým a intenzivním povodním, které se následně přesouvaly do nížin, kde způsobily rozsáhlé záplavy. Výjimečné byly i srážky na Baleárských ostrovech - 24hodinový úhrn na letišti v Ibize dosáhl 173,8 mm. To představuje nejvyšší staniční úhrn za 24hodinové období od začátku měření v roce 1944. Z hlediska srážkových úhrnů se Adam zařadí po bok několika nejvýznamnějších epizod v historii Španělska - pro srovnání během bouře Dana v roce 2024 (která vedle k tragédii ve Valencii) spadlo v městečku Torís západně od Valencie 772 mm, v roce 1987 pak v už zmíněné Olivě 817 mm. Kromě prudkých srážek se objevily i silné nárazy větru, na pobřeží pak vysoké vlny, které lokálně přinesly i značné množství naplaveného materiálu.
Srážkové úhrny za 3denní období od 17. do 19. října ve Valencijském společenství, zdroj: x.com
Adam následně zasáhl taky jižní Francii, v oblasti Provence a okolí spadlo lokálně přes 200 milimetrů, v Saint-Chamas západně od Marseille naměřili 272 mm za 24 hodin. Podstatně horší situace ale nastala na Korsice. Především její východní oblasti zasáhly opakovaně během pondělí a úterý silné bouřky doprovázené mimořádně intenzivními dešti. Výsledkem jsou historické úhrny - na stanici Solenzara bylo naměřeno 573 mm srážek za 24 hodin (od pondělních 17 do úterních 17 hodin), podle radarových odhadů to v okolí mohlo být ale ještě více, téměř 700 mm. Z toho 196 mm spadlo za jedinou hodinu a 416 mm za tři hodiny. Oba údaje překonávají dosavadní historické rekordy (musí být ještě následně potvrzeny Météo-France)! Mimochodem údaj 573 mm změřený na letecké základně Solenzara představuje i polovině ročního průměru. A nebo jiné přirovnání - za 3 hodiny zde spadlo to, co v Paříži od začátku letošního roku.
Srážkové úhrny na Korsice za 24 hodin do úterní 22. hodiny, zdroj: x.com
Během středy se situace na Korsice uklidnila, ale silné bouřky zasáhly Itálii a Jadran, nicméně oproti západním oblastem Středomoří nejsou srážkové úhrny ani jejich dopady, respektive neměly by být tak dramatické. Souvisí to především s větší rychlostí postupu oblaků a bouřek. Obyvatelé postižených oblastí teď budou mít klid na vzpamatování se z povodní a dalších důsledků silných bouří, nicméně není vyloučeno, že během následujících podzimních týdnů se objeví ještě další výrazná níže s intenzivními srážkami. Voda ve Středomoří, zejména západním, zůstává nadále většinou o 2 až 4 stupně teplejší, než odpovídá dlouhodobému průměru, což vznik vydatných srážek a silných bouřek podporuje.
Voda v západním Středomoří zůstává nadále výrazně teplejší než obvykle (odchylka teploty mořské vody ve středu 21. října 2026 od dlouhodobého průměru), zdroj: charts.ecmwf.int
