Nad Atlantikem se prohlubuje tlaková níže Bruna, její vliv pocítí západní Evropa
Nad Atlantským oceánem se formuje rozsáhlá tlaková níže pojmenovaná Bruna, která se v následujících dnech začne přesouvat směrem k evropskému kontinentu (Obr. 1). Její postup přinese výrazné změny počasí především do jihozápadní Evropy, kde se projeví vydatnými dešti, silným větrem a rozbouřeným mořem. Nejvýraznější dopady se očekávají v Portugalsku a Španělsku, zejména v jejich západních a severozápadních oblastech. Srážky mohou na některých místech dosahovat vysokých úhrnů a pokračovat i několik dní, což může způsobit komplikace v dopravě nebo lokální problémy spojené s přívalem vody. Bouřkový systém ovlivní také počasí na ostrovech v Atlantiku a postupně může zasáhnout další části západní a jižní Evropy.
Obr. 1 Poloha tlakové níže v neděli 8. 11. 2026, zdroj: ventusky.com
Nejvýraznější dopady bouře se očekávají na Pyrenejském poloostrově. Ve Španělsku se silné a vytrvalé srážky vyskytnou především v západní části země, zejména v západní Andalusii, Extremaduře, v oblasti pohoří Gredos a v západní Galicii. První výraznější déšť má Galicii zasáhnout již v pátek večer, od neděle do úterý pak budou přes oblast postupovat další frontální systémy doprovázené deštěm a místy také bouřkami. Na východě Španělska by měly být srážky podstatně slabší. V Portugalsku se déšť výrazněji projeví od neděle 8. listopadu, přičemž v některých horských oblastech mohou celkové úhrny do 13. listopadu překročit 200 milimetrů (Obr. 2). Tlaková níže bude velmi hluboká se silným okrajovým prouděním, takže v Portugalsku mohou nárazy větru na západním pobřeží a ve vyšších polohách dosahovat až 70 km/h. Silné nárazy se pak očekávají také v Galicii a horských oblastech severního Španělska. Bouře zasáhne také Azorské ostrovy, Madeiru a Kanárské ostrovy, kde se očekávají vydatné srážky, silný vítr a rozbouřené moře.
Obr. 2 Očekávané srážkové úhrny do 13. 11. 2026 podle modelu ECMWF , zdroj: ventusky.com
Meteorologické modely naznačují také možnou interakci dvou tlakových níží nad Atlantikem, která by mohla připomínat takzvaný Fujiwharův efekt. V blízkosti řídící tlakové níže se má vytvořit druhé centrum nízkého tlaku, které by mohlo postupně zesilovat. Podle aktuálních výstupů numerických modelů by se v sobotu 7. listopadu mohly nacházet nad Atlantikem dvě samostatná tlaková centra, obě s tlakem kolem 995 hPa (Obr. 3).
Obr. 3 Poloha tlakových níží v sobotu 7. 11. 2026 odpoledne , zdroj: ventusky.com
Pojďme se nyní podrobněji podívat na zmíněný Fujiwharův efekt. Ten je nejčastěji popisován v souvislosti s tropickými cyklonami (např. hurikány a tajfuny), které se při přiblížení mohou začít vzájemně ovlivňovat a obíhat kolem společného středu. K podobným interakcím může docházet také mezi mimotropickými tlakovými nížemi ve středních zeměpisných šířkách, i když jejich vývoj a výsledné chování bývají složitější.
Fujiwharův efekt nastává, když se dva atmosférické víry dostanou dostatečně blízko a začnou vzájemně ovlivňovat svůj pohyb (Obr. 3). U mimotropických tlakových níží může k jejich interakci docházet už při vzdálenosti do 2 000 kilometrů, výraznější zrychlení jejich pohybu se pak objevuje při přiblížení pod 1 100 kilometrů. Vzájemné působení jejich cirkulací ve výšce kolem 5 500 metrů bývá předvídatelnější než interakce v přízemních vrstvách atmosféry. Nejčastějším výsledkem je splynutí obou níží v jednu, méně často může dojít ke změně směru pohybu jedné nebo obou z nich. Konkrétní vývoj závisí na velikosti a intenzitě obou tlakových níží, jejich vzájemné vzdálenosti i na okolním atmosférickém proudění. V případě tlakové níže Bruna zatím není jisté, zda k tomuto jevu skutečně dojde. Samotná blízkost dvou tlakových níží Fujiwharův efekt nepotvrzuje; rozhodující bude, zda se v dalších dnech projeví jejich vzájemné ovlivňování a rotace kolem společného středu.
Obr. 4 Rozložení relativní vlhkosti vzduchu v tlakové hladině 700 hPa (cca 3 km) v neděli 8. 11. 2026, zdroj: ventusky.com
V souvislosti s očekávaným vlivem tlakové níže Bruna na počasí na Pyrenejském poloostrově je důležitý také přísun vlhkosti z Atlantiku. Právě ten může výrazně zvýšit srážkové úhrny v Portugalsku a na západě Španělska. Vlhký vzduch bude proudit v podobě takzvané atmosférické řeky, což je dlouhý a relativně úzký pás, který přenáší velké množství vodní páry z tropických a subtropických oblastí směrem k vyšším zeměpisným šířkám. Na Obr. 4 je atmosférická řeka směřující s Atlantiku nad Pyrenejský poloostrov patrná bělejšími odstíny. Atmosférické řeky se často vyskytují v souvislosti s tlakovými nížemi, jejichž proudění pomáhá přenášet vlhký vzduch z oceánu nad pevninu. Při výstupu vlhkého vzduchu z atmosférické řeky do vyšších vrstev atmosféry se vodní pára ochlazuje a kondenzuje, což může vést k intenzivním a vytrvalým srážkám, zejména na návětrných svazích hor. V případě tlakové níže Bruna tak může atmosférická řeka zásobovat srážkami stejné oblasti opakovaně, což zvyšuje riziko rozvodnění řek, lokálních záplav i sesuvů půdy.
Význam atmosférických řek přitom podle klimatických projekcí v příštích desetiletích poroste. Studie zveřejněná v roce 2024 v časopise Journal of Geophysical Research: Atmospheres, která vychází z porovnání 23 klimatických modelů CMIP6, předpokládá, že tyto atmosférické řeky budou v globálním měřítku častější, intenzivnější a déletrvající. Zkracovat se mají také časové rozestupy mezi jejich jednotlivými výskyty nad pevninou. Studie zároveň upozorňuje, že změny nebudou ve všech regionech stejné a že ve středních zeměpisných šířkách se může výskyt atmosférických řek postupně posouvat směrem k severu.
Obr. 1 Poloha tlakové níže v neděli 8. 11. 2026, zdroj: ventusky.com
Nejvýraznější dopady bouře se očekávají na Pyrenejském poloostrově. Ve Španělsku se silné a vytrvalé srážky vyskytnou především v západní části země, zejména v západní Andalusii, Extremaduře, v oblasti pohoří Gredos a v západní Galicii. První výraznější déšť má Galicii zasáhnout již v pátek večer, od neděle do úterý pak budou přes oblast postupovat další frontální systémy doprovázené deštěm a místy také bouřkami. Na východě Španělska by měly být srážky podstatně slabší. V Portugalsku se déšť výrazněji projeví od neděle 8. listopadu, přičemž v některých horských oblastech mohou celkové úhrny do 13. listopadu překročit 200 milimetrů (Obr. 2). Tlaková níže bude velmi hluboká se silným okrajovým prouděním, takže v Portugalsku mohou nárazy větru na západním pobřeží a ve vyšších polohách dosahovat až 70 km/h. Silné nárazy se pak očekávají také v Galicii a horských oblastech severního Španělska. Bouře zasáhne také Azorské ostrovy, Madeiru a Kanárské ostrovy, kde se očekávají vydatné srážky, silný vítr a rozbouřené moře.
Obr. 2 Očekávané srážkové úhrny do 13. 11. 2026 podle modelu ECMWF , zdroj: ventusky.com
Meteorologické modely naznačují také možnou interakci dvou tlakových níží nad Atlantikem, která by mohla připomínat takzvaný Fujiwharův efekt. V blízkosti řídící tlakové níže se má vytvořit druhé centrum nízkého tlaku, které by mohlo postupně zesilovat. Podle aktuálních výstupů numerických modelů by se v sobotu 7. listopadu mohly nacházet nad Atlantikem dvě samostatná tlaková centra, obě s tlakem kolem 995 hPa (Obr. 3).
Obr. 3 Poloha tlakových níží v sobotu 7. 11. 2026 odpoledne , zdroj: ventusky.com
Pojďme se nyní podrobněji podívat na zmíněný Fujiwharův efekt. Ten je nejčastěji popisován v souvislosti s tropickými cyklonami (např. hurikány a tajfuny), které se při přiblížení mohou začít vzájemně ovlivňovat a obíhat kolem společného středu. K podobným interakcím může docházet také mezi mimotropickými tlakovými nížemi ve středních zeměpisných šířkách, i když jejich vývoj a výsledné chování bývají složitější.
Fujiwharův efekt nastává, když se dva atmosférické víry dostanou dostatečně blízko a začnou vzájemně ovlivňovat svůj pohyb (Obr. 3). U mimotropických tlakových níží může k jejich interakci docházet už při vzdálenosti do 2 000 kilometrů, výraznější zrychlení jejich pohybu se pak objevuje při přiblížení pod 1 100 kilometrů. Vzájemné působení jejich cirkulací ve výšce kolem 5 500 metrů bývá předvídatelnější než interakce v přízemních vrstvách atmosféry. Nejčastějším výsledkem je splynutí obou níží v jednu, méně často může dojít ke změně směru pohybu jedné nebo obou z nich. Konkrétní vývoj závisí na velikosti a intenzitě obou tlakových níží, jejich vzájemné vzdálenosti i na okolním atmosférickém proudění. V případě tlakové níže Bruna zatím není jisté, zda k tomuto jevu skutečně dojde. Samotná blízkost dvou tlakových níží Fujiwharův efekt nepotvrzuje; rozhodující bude, zda se v dalších dnech projeví jejich vzájemné ovlivňování a rotace kolem společného středu.
Obr. 4 Rozložení relativní vlhkosti vzduchu v tlakové hladině 700 hPa (cca 3 km) v neděli 8. 11. 2026, zdroj: ventusky.com
V souvislosti s očekávaným vlivem tlakové níže Bruna na počasí na Pyrenejském poloostrově je důležitý také přísun vlhkosti z Atlantiku. Právě ten může výrazně zvýšit srážkové úhrny v Portugalsku a na západě Španělska. Vlhký vzduch bude proudit v podobě takzvané atmosférické řeky, což je dlouhý a relativně úzký pás, který přenáší velké množství vodní páry z tropických a subtropických oblastí směrem k vyšším zeměpisným šířkám. Na Obr. 4 je atmosférická řeka směřující s Atlantiku nad Pyrenejský poloostrov patrná bělejšími odstíny. Atmosférické řeky se často vyskytují v souvislosti s tlakovými nížemi, jejichž proudění pomáhá přenášet vlhký vzduch z oceánu nad pevninu. Při výstupu vlhkého vzduchu z atmosférické řeky do vyšších vrstev atmosféry se vodní pára ochlazuje a kondenzuje, což může vést k intenzivním a vytrvalým srážkám, zejména na návětrných svazích hor. V případě tlakové níže Bruna tak může atmosférická řeka zásobovat srážkami stejné oblasti opakovaně, což zvyšuje riziko rozvodnění řek, lokálních záplav i sesuvů půdy.
Význam atmosférických řek přitom podle klimatických projekcí v příštích desetiletích poroste. Studie zveřejněná v roce 2024 v časopise Journal of Geophysical Research: Atmospheres, která vychází z porovnání 23 klimatických modelů CMIP6, předpokládá, že tyto atmosférické řeky budou v globálním měřítku častější, intenzivnější a déletrvající. Zkracovat se mají také časové rozestupy mezi jejich jednotlivými výskyty nad pevninou. Studie zároveň upozorňuje, že změny nebudou ve všech regionech stejné a že ve středních zeměpisných šířkách se může výskyt atmosférických řek postupně posouvat směrem k severu.
