Proč se někdy po bouřce s kroupami vytváří mlha?
V průběhu června zasáhly Českou republiku v souvislosti se zvlněnou studenou frontou bouřky, které byly na mnoha místech spojeny s nebezpečnými projevy počasí. Mezi tyto nebezpečné projevy můžeme zařadit přívalový déšť, silný nárazový vítr, a právě také krupobití. Některé bouřky za vhodných podmínek produkují větší množství krup, které následně zůstávají na povrchu a mohou vytvářet různě silnou vrstvu. Nad takovým povrchem se v některých případech může vytvářet mlha, která se v anglicky psané literatuře označuje jako hail fog, což by se do češtiny mohlo přeložit jako např. mlha po krupobití (Obr. 1). V dnešním článku si přiblížíme, jak k tvorbě takové mlhy dochází.
Obr. 1 Mlha po krupobití (hail fog) zachycená na Nymbursku 4. 6. 2025., zdroj: ČHMÚ
Mlhu bychom mohli obecně definovat jako jev, při kterém je snížená vodorovná dohlednost alespoň v jednom směru pod 1 km. Mlha sestává z velmi malých vodních nebo přechlazených kapiček a při velmi nízkých teplotách i z drobných ledových krystalků. Obecně mlhy všech druhů vznikají při poklesu teploty vzduchu pod teplotu rosného bodu. Při dostatečném množství kondenzacích jader ve vzduchu stačí, když se teplota vzduchu teplotě rosného bodu přiblíží. K tomu dochází při ochlazení vzduchu (např. navečer, kdy se povrch ochlazuje v důsledku dlouhovlnného vyzařování a od sebe ochlazuje i přilehlou vzduchovou vrstvu), protože studený vzduch je schopen pojmout méně vlhkosti než vzduch teplý, takže s ochlazováním vzduchu vzrůstá relativní vlhkost. Pokud relativní vlhkost dosáhne 100 % (tedy teplota vzduchu se rovná teplotě rosného bodu), dojde ke kondenzaci a vzniku mlhy (Obr. 2). Kromě ochlazování vzduchu může relativní vlhkost stoupat také díky dodatečnému zvýšení vlhkosti, což je typické pro mlhy frontální. Typicky před teplou frontou dochází k vypadávání srážek z altostratu, které ale většinou nedosáhnou zemského povrchu díky vypařování, což právě dodává vlhkost do vzduchu a může vést k vzniku mlhy.
Obr. 2 Radiační mlha vyskytující se po východu Slunce., zdroj: cloudatlas.wmo.int
V předchozím odstavci jsme si popsali možné mechanismy, které obecně vedou k vzniku mlhy. V případě mlhy po krupobití se mlha vytváří nad vrstvou krup. Tato vrstva, složená de facto z ledu, má schopnost od sebe ochlazovat přilehnou vrstvu vzduchu (zpravidla v řádu maximálně několika metrů). Pokud se vzduch ochlazuje, dochází k nárůstu jeho relativní vlhkosti, protože, jak jsme již avizovali, studený vzduch je schopen pojmout méně vlhkosti než vzduch teplejší. Pokud se vzduch dostatečně prochladí a není již schopen pojmout další vlhkost, dochází ke kondenzaci, a tedy k vzniku vodních kapiček, tedy mlhy. U mlhy po krupobití musíme předpokládat, že je vzduch dostatečně vlhký. V případě nedostatečně vlhkého vzduchu by se vzduch sice nad kroupami ochladil, ale nedošlo by k jeho nasycení (k dosažení relativní vlhkosti 100 % nebo tomu blízké) a mlha by nevznikla. Zemský povrch pokrytý kroupami je schopen se ještě dále ochlazovat, protože při tání a vypařování krup (nebo při vypařování vody ze srážek, které se s kroupami vyskytly) se spotřebovává latentní teplo, což vede k dalšímu ochlazování povrchu a přilehlé vzduchové vrstvy. Ve večerních nebo nočních hodinách, kdy už se sluneční paprsky nedostávají na povrch, dochází dále k radiačnímu ochlazování, kdy tepelná energie z povrchu odchází ve formě dlouhovlnného vyzařování.
Pro vznik mlhy nad kroupami je důležité také bezvětří nebo velmi nízké rychlosti větru, aby nedocházelo k turbulentnímu promíchávání s teplejším vzduchem z vyšších vrstev. Důležitou roli hraje také typ povrchu. Pokud kroupy dopadnou na tmavý a přehřátý např. asfaltový povrch, velmi rychle tají a k vzniku mlhy nedojde. Vhodnější jsou zpravidla travnaté povrchy, které se díky vegetačnímu pokryvu tolik nepřehřívají. Z toho vyplývá, že mlha nad kroupami je jev lokální a krátkodobý.
Na závěr připomeňme, že i v podmínkách České republiky se mohou vyskytnout bouřky, během kterých napadne až 40 cm krup, jak jsme psali zde.
Obr. 1 Mlha po krupobití (hail fog) zachycená na Nymbursku 4. 6. 2025., zdroj: ČHMÚ
Mlhu bychom mohli obecně definovat jako jev, při kterém je snížená vodorovná dohlednost alespoň v jednom směru pod 1 km. Mlha sestává z velmi malých vodních nebo přechlazených kapiček a při velmi nízkých teplotách i z drobných ledových krystalků. Obecně mlhy všech druhů vznikají při poklesu teploty vzduchu pod teplotu rosného bodu. Při dostatečném množství kondenzacích jader ve vzduchu stačí, když se teplota vzduchu teplotě rosného bodu přiblíží. K tomu dochází při ochlazení vzduchu (např. navečer, kdy se povrch ochlazuje v důsledku dlouhovlnného vyzařování a od sebe ochlazuje i přilehlou vzduchovou vrstvu), protože studený vzduch je schopen pojmout méně vlhkosti než vzduch teplý, takže s ochlazováním vzduchu vzrůstá relativní vlhkost. Pokud relativní vlhkost dosáhne 100 % (tedy teplota vzduchu se rovná teplotě rosného bodu), dojde ke kondenzaci a vzniku mlhy (Obr. 2). Kromě ochlazování vzduchu může relativní vlhkost stoupat také díky dodatečnému zvýšení vlhkosti, což je typické pro mlhy frontální. Typicky před teplou frontou dochází k vypadávání srážek z altostratu, které ale většinou nedosáhnou zemského povrchu díky vypařování, což právě dodává vlhkost do vzduchu a může vést k vzniku mlhy.
Obr. 2 Radiační mlha vyskytující se po východu Slunce., zdroj: cloudatlas.wmo.int
V předchozím odstavci jsme si popsali možné mechanismy, které obecně vedou k vzniku mlhy. V případě mlhy po krupobití se mlha vytváří nad vrstvou krup. Tato vrstva, složená de facto z ledu, má schopnost od sebe ochlazovat přilehnou vrstvu vzduchu (zpravidla v řádu maximálně několika metrů). Pokud se vzduch ochlazuje, dochází k nárůstu jeho relativní vlhkosti, protože, jak jsme již avizovali, studený vzduch je schopen pojmout méně vlhkosti než vzduch teplejší. Pokud se vzduch dostatečně prochladí a není již schopen pojmout další vlhkost, dochází ke kondenzaci, a tedy k vzniku vodních kapiček, tedy mlhy. U mlhy po krupobití musíme předpokládat, že je vzduch dostatečně vlhký. V případě nedostatečně vlhkého vzduchu by se vzduch sice nad kroupami ochladil, ale nedošlo by k jeho nasycení (k dosažení relativní vlhkosti 100 % nebo tomu blízké) a mlha by nevznikla. Zemský povrch pokrytý kroupami je schopen se ještě dále ochlazovat, protože při tání a vypařování krup (nebo při vypařování vody ze srážek, které se s kroupami vyskytly) se spotřebovává latentní teplo, což vede k dalšímu ochlazování povrchu a přilehlé vzduchové vrstvy. Ve večerních nebo nočních hodinách, kdy už se sluneční paprsky nedostávají na povrch, dochází dále k radiačnímu ochlazování, kdy tepelná energie z povrchu odchází ve formě dlouhovlnného vyzařování.
Pro vznik mlhy nad kroupami je důležité také bezvětří nebo velmi nízké rychlosti větru, aby nedocházelo k turbulentnímu promíchávání s teplejším vzduchem z vyšších vrstev. Důležitou roli hraje také typ povrchu. Pokud kroupy dopadnou na tmavý a přehřátý např. asfaltový povrch, velmi rychle tají a k vzniku mlhy nedojde. Vhodnější jsou zpravidla travnaté povrchy, které se díky vegetačnímu pokryvu tolik nepřehřívají. Z toho vyplývá, že mlha nad kroupami je jev lokální a krátkodobý.
Na závěr připomeňme, že i v podmínkách České republiky se mohou vyskytnout bouřky, během kterých napadne až 40 cm krup, jak jsme psali zde.
Encyklopedie počasí
Přečtěte si další články z naší rozsáhlé encyklopedie počasí, která shrnuje poznatky o meteorologii a počasí. Pochopíte řadu základních meteorologických prvků a způsob vytváření předpovědí počasí.
