Počasí
Nad příčinami vzniku duhy spekulovali lidé velice dávno, z vědců uveďme například Aristotela ve 4. století před naším letopočtem. Jenže byl to až René Descartes, kterému se v roce 1637 podařilo uspokojivě vysvětlit vznik duhy.
V chladném a vlhkém severozápadním proudění vznikaly nad naším územím během středy a čtvrtku četné a místy i intenzivní přeháňky, na některých místech se ojediněle vyskytly také bouřky. V silnějších přeháňkách často klesala dohlednost a promptně se tvořila vrstva sněhu nebo krupek.
V posledních týdnech jsme opakovaně zažili situaci se zvýšenou koncentrací saharského prachu a písku v atmosféře nad naším kontinentem. Působivější byla situace z první poloviny měsíce, kdy na mnoha místech střední Evropy, ale i Alp a Pyrenejí padal oranžově až růžově zbarvený sníh. Tyto epizody si často vyžádají velkou mediální pozornost.
Oblačno až zataženo, déšť nebo déšť se sněhem, od západu postupně od 400 metrů většinou sněžení. Tak může znít předpověď počasí v těchto dnech v Česku. Jenže ačkoliv jde z meteorologického hlediska o správnou formulaci, z hlediska uživatelského může být považována za poněkud alibistickou a hlavně nekonkrétní.
Alpy ze Šumavy jsou nejčastěji pozorovatelné v období od listopadu do února. V těchto měsících máte zhruba 20 % pravděpodobnost, že v daný den zahlédnete z vrcholů Šumavy Alpy. Pozorovatelné jsou přibližně v 7 dnech v měsíci. Naopak v letních měsících je šance na pozorování Alp malá.
Během září a října naši zemi opustí většina ptactva. Jaký má na jejich migraci vliv počasí zkoumají lidé již stovky let. Jedna z pranostik říká: Divoké husy na odletu, konec i babímu létu. Tato pranostika si všímá souvislosti mezi chováním ptáků a vývojem počasí. Oblíbení jsou v lidových pranostikách také čápi, o kterých se často hovoří jako o poslech jara
Jaro letošního roku bylo výrazně poznamenáno epidemií koronaviru, což se projevilo v řadě oblastí, mimo jiné značným poklesem letecké dopravy. Letadla přitom během svého letu měří údaje o teplotě a vlhkosti vzduchu, o tlaku vzduchu a rychlosti a směru větru v oblasti, kterou prolétávají.
Gravitační vlny – pojem, který většina lidí zná ve spojení s černými dírami ve vesmíru, případně Einsteinem a teorií relativity. Jenže i v meteorologii hovoříme o gravitačních vlnách. Tyto gravitační vlny souvisejí se zemskou gravitací, a i když zpravidla nemají vliv na počasí nad rozsáhlými oblastmi, v lokálním měřítku se můžou projevit mimo jiné vznikem typických oblačných tvarů.
Blesk je silný přírodní elektrostatický výboj, který propojuje dvě místa s odlišným nábojem. Na jakou vzdálenost ovšem k takovému propojení může dojít? Rozbor dat z družic ukázal, že tyto vzdálenosti mohou dosahovat i téměř neuvěřitelných hodnot.
Pro sestavení předpovědi potřebují mít meteorologové především dokonalý přehled o současném počasí. K tomu slouží meteorologické stanice, satelity, meteorologické balony a radary. A právě data z radarů jsou u veřejnosti nejoblíbenější. V dnešním článku se podíváme na místo, kde radarové snímky vznikají.
