V březnu 2026 bylo v Arktidě nejméně mořského ledu v historii pozorování
V posledních desetiletích dochází v Arktidě k výraznému úbytku mořského ledu, který souvisí především s oteplováním klimatu.
Články
Proč někdy z nízké oblačnosti mrholí a někdy slabě sněží?
Nízká oblačnost patří hlavně v chladné polovině roku k nejčastějším typům oblaků ve středních zeměpisných šířkách. Přestože se na první pohled může zdát meteorologicky nezajímavá (v porovnání s jinými meteorologickými situacemi), je právě tento typ oblačnosti zdrojem překvapivě různorodých srážek.
Polární vír se v únoru pravděpodobně rozdělí. Jaké dopady může mít stratosférické oteplení na počasí?
Polární vír obvykle patří k hlavním hybatelům zimního počasí na severní polokouli. V letošní sezóně pozorujeme spíše slabší a výrazně variabilní stav, pokud jde o jeho intenzitu. Opakovaná narušení ve stratosféře umožňují studenému vzduchu pronikat do mírných zeměpisných šířek, zatímco Arktida paradoxně zažívá teploty nad dlouhodobým průměrem.
Řeky po delší době kompletně zamrzají, bezpečná tloušťka ledu ale závisí nejen na teplotě vzduchu
Letošní zima po delší době přeje bruslení na přírodních vodních plochách. Zamrzají nejen rybníky a přehrady, ale i tekoucí řeky. Nicméně i pro zkušené bruslaře platí, že je vhodné nepodcenit riziko prolomení ledu, zejména pak na tekoucích hlubších vodách.
Synoptické mapy zobrazí počasí v rozsáhlé oblasti, sestavují se už 200 let
Synoptická mapa – pojem, který provází meteorologii prakticky dvě stě let. Termín synoptický pochází z řeckého slova synoptikos, které by se do češtiny dal přeložit jako mající ucelený pohled. Jde o mapy, které se tvoří na základě synchronního (konaného v jeden čas) pozorování počasí na území poměrně velkého rozsahu, řádově stovek až tisíců kilometrů.
Výška hladiny, průtok a povodňová aktivita jako klíčové ukazatele stavu řek
Kolik vody teče v potocích a řekách? Otázku, kterou si často pokládají především vodáci, ale samozřejmě i všichni další, jejichž život nebo aktivity jsou nějakým způsobem s tekoucí vodou spojeny. Vody může být někdy málo, pak mluvíme o hydrologickém suchu, jindy naopak hodně, pak hrozí povodně.
Teplotní inverze: proč bývá v nížinách chladněji než na horách
Teplotní inverze je stav atmosféry, kdy se teplota vzduchu s rostoucí výškou nezmenšuje, ale naopak roste. Jde tedy o obrácené uspořádání teplot oproti běžné situaci, kdy je u země tepleji a s výškou se ochlazuje.
Polární vír po stratosférickém oteplení opět zesiluje
V posledních týdnech byl polární vír narušován v důsledku aktivity planetárních vln, které vedly k náhlému stratosférickému oteplení. Aktuální vývoj však nasvědčuje opětovnému zesilování polárního víru.
Teplotní inverze a déšť jsou častou příčinou vzniku ledovky
Ledovka patří k výrazným (a také zrádným) zimním meteorologickým jevům, protože vzniká nenápadně a často během krátké doby výrazně ovlivní dopravu, infrastrukturu i bezpečnost lidí. Její tvorba je úzce spjata s charakteristickým zimním teplotním profilem atmosféry, kdy nad povrchem leží vrstva vzduchu s teplotou pod bodem mrazu, zatímco výše v atmosféře přetrvává teplá vrstva umožňující tání srážek.
Amazonský prales čelí krizi, sucho a požáry v roce 2024 dramaticky zrychlily jeho degradaci
Amazonský prales býval dlouhou dobu – díky vysoké vlhkosti vzduchu a pravidelným dešťům – poměrně odolný vůči lesním požárům. Jenže bezprecedentní sucho způsobené jak výrazným deficitem srážek, tak i dlouhými a intenzivními vlnami veder, které oblast zasáhlo v letech 2023–2024 a které překonalo rekordy z let 2010 a 2015–2016, vážně narušilo křehkou ekologickou rovnováhu regionu.
