Počasí
Počasí ovlivňuje náš každodenní život a lidé kladou stále větší požadavky na spolehlivost předpovědí. Jak byla předpověď počasí dříve tvořena a co způsobilo, že se přesnost předpovědí tak výrazně zlepšila během posledních desetiletí?
Letošní zima je z hlediska teplot zatím nadprůměrná a podle prozatímních předpovědí se tento stav příliš měnit nebude. K tomu, aby se teplota vzduchu dostala pod bod mrazu, je zapotřebí více faktorů, z nichž se v tomto článku zaměříme na radiační ochlazování.
Kontinentalita vyjadřuje, do jaké míry je klima dané oblasti pod vlivem oceánu nebo pevniny. Pro její vyjádření se používá celá řada indexů (tzv indexy kontinentality), které hodnotí, do jaké míry je podnebí kontinentální.
Otázku, jak popsat vzory opakujícího počasí se stejnými projevy nebo jen s některými typickými vlastnostmi, si již položilo mnoho vědců. V současné době tomuto tématu však vévodí různé indexy, které zkoumají závislosti počasí nad určitou oblastí.
Teplota vzduchu je jeden z meteorologických prvků, pomocí kterého můžeme popisovat aktuální stav atmosféry. Většina z nás ví, že se jí využívá k horizontálnímu popisu počasí. Existují ale také speciální meteorologické balony.
Vzduchová hmota je určité množství vzduchu, které má zhruba stejné vlastnosti (teplota, vlhkost). Její rozměry bývají v horizontální rovině v řádu tisíců kilometrů, vertikálně jsou několik jednotek km mohutné.
Vichřice a orkány ani zdaleka nedosahují takových rychlostí jako proudění v rozvinutých tropických cyklonách. Málokdo však již ví, že onen silný vítr se nad námi objevuje vcelku běžně. Lokalizován je ovšem převážně ve vyšších vrstvách troposféry.
Jedná se jakýsi hrubý popis pohybů a jevů, které se udávají napříč celou zeměkoulí a jsou pro určitá místa typické. Naznačuje, jakým způsobem proudí vzduchové hmoty nad povrchem, kam je rozváděno teplo a kde je pravděpodobný výskyt akčních center atmosféry.
K tomu, aby si člověk mohl udělat dobrou představu o počasí nestačí jen pozemní pozorování. Zapotřebí je podívat se na řadu dalších pomocníků, mezi které můžeme mimo jiné zařadit i družicové snímky.
Při dané teplotě je vzduch schopen pojmout jen určité množství vodní páry. Čím je vzduch teplejší, tím více vlhkosti (vodní páry) může pojmout. Pokud teplota poklesne a vzduch již není schopen pojmout původní množství vlhkosti, přebytek se vyloučí jako zkapalněná vodní pára.
