Množství tepla v oceánech dál stoupá, vloni dosáhlo rekordu
Množství tepla uloženého v oceánech dosáhlo vloni nového rekordu. Meziročně stouplo o zhruba 23 zettajoulů (ZJ), což znamená asi 39násobek celosvětové produkce elektřiny.
Články
Na horách sněhu ubývá a situace se nezlepší ani v dalším týdnu
Na horách se zimní sezona v druhé polovině listopadu rozběhla příznivě, avšak nyní se podmínky významně zhoršují. Podle aktuálních předpovědí to nevypadá na zlepšení ani v průběhu dalšího týdne.
Nedávné vlny veder v západním Středomoří nemají v posledním tisíciletí obdoby
Obecně lze za vlnu veder označit období abnormálně horkého počasí, které trvá několik dní. Jednotná definice pro vlnu veder neexistuje zejména kvůli regionálním klimatickým odlišnostem. Protože v některých oblastech, např. ve Skandinávii, představuje mimořádné horko teplota nad 25 °C, ale třeba ve Středomoří to může být až nad 35 °C. Špatnou zprávou ...
Arktida zaznamenala rekordně slabé zalednění za dobu měření, zima potvrdila klesající trend
Rozsah mořského ledu v Arktidě dosahuje v průběhu roku svého maxima během března, na konci zimy severní polokoule. Během právě skončené zimy bylo nejvyššího rozsahu dosaženo 22. března, což je mimochodem později, než odpovídá dlouhodobému průměru.
Rok 2024 se stal globálně nejteplejším v historii přístrojového měření
Rok 2024 se stal globálně nejteplejším v historii přístrojového měření, tedy minimálně od roku 1850. Překonal přitom dosud nejteplejší rok 2023, a to o více než desetinu stupně. Poprvé roční odchylka vůči předprůmyslovému období 1850-1900 výrazně přesáhla hranici 1,5 °C a činila 1,6 °C.
Množství sněhu v Alpách za 100 let kleslo o třetinu, výjimkou jsou jen tři vysokohorské stanice na severu Alp
Jedním z často zmiňovaných projevů změny klimatu je přesun části srážek ze sněhových do dešťových. Týká se to přitom nejen nížin, ale i vyšších a horských poloh včetně Alp. V nich dokonce mezi lety 1920 a 2020 došlo k poklesu množství nového sněhu o celou třetinu, přesněji o 34 %.
V roce 536 začala výbuchem sopky vulkanická zima, následoval hladomor, ale i rozkvět Arábie
Stěžovat si na počasí patří k běžnému zvyku nejen současného společnosti. Co bychom ale asi říkali, kdyby nastalo podobné počasí jako v roce 536 a letech následujících? Tedy v období označovaných některými historiky jako nejhorší doba k životu v našem letopočtu.
Oteplování naší planety nadále pokračuje, hodnoty řady veličin dosahují rekordů za dobu měření
Oteplování naší planety nadále pokračuje. Dva poslední měsíce sice nebyly – z globálního pohledu – rekordně teplé, ale jen s malým odstupem (několik setin stupně Celsia) se umístily na 2. místě po příslušných měsících v loňském roce.
Před několika tisíci lety došlo k dramatickém úbytku ledovců v Alpách, jejich rozsah byl ještě nižší než dnes
Alpské ledovce jsou v posledních letech často zmiňovány v souvislosti s jejich rychlým táním, které je způsobené nárůstem teplot způsobeným probíhající změnou klimatu. Projekce dalšího vývoje přitom nejsou vůbec příznivé – podle nich může velká část zejména níže položených ledovců zmizet ještě během následujících dekád.
Solární elektrárny můžou ohřívat okolí, rozsáhlé i výrazněji změnit klima
Odklon od fosilních paliv nezbytný pro zpomalení změny klimatu s sebou přináší stále častější instalaci solárních panelů a budování solárních elektráren. Přitom dochází buď ke změně povrchů umělých (zejména při použití fotovoltaických panelů na střechách budov) anebo přirozených (solární panely ve volné krajině).
