Počasí
Sestavením údajů o růstu z 572 keřů jalovce na severu Itálie (v oblasti Val Ventina) byli vědci schopni rekonstruovat meziroční trvání sněhové pokrývky v Alpách za posledních 600 let. Identifikovali epizody za posledních 600 let s výrazně dlouhou a krátkou dobou trvání sněhové pokrývky.
Sezóna tropických cyklón na jižní polokouli se v únoru obvykle dostává ke svému vrcholu. Po cyklónu Gabrielle, který před pár dny přinesl mimořádně ničivé záplavy a sesuvy půdy na severní ostrov Nového Zélandu, se teď aktuálně na naší planetě vyskytuje pouze jedna tropická cyklóna – cyklón Freddy.
Do hor v tomto týdnu dorazila obleva. Již na začátku týdne se při inverzi teploty na horách dostávaly nad bod mrazu. Na Šumavě bylo na začátku týdne i přes 10 °C. Během nocí ale mrzlo a tak sníh opět zmrzl a přes den potom odolával i vyšším teplotám a tál jen pomalu.
Před námi je teplotně výrazně nadprůměrný týden. Šance na ochlazení je v jeho závěru. Zatím je ale nejisté, o jak výrazné ochlazení půjde a jestli bude stačit na to, aby sněžilo i v nížinách. Úvod týdne bude naopak srážkově chudý a počasí bude spíše stabilní.
Části jižní Ameriky zažily během zvolna končícího tamního léta řadu výrazných horkých vln doprovázených přepisováním stovek teplotních rekordů. Nejvýrazněji se opakované vpády teplého vzduchu projevily v Argentině a Chile, v posledních dnech ale i v Uruguayi nebo v jižní Brazílii.
Během zimního období a také během podzimu a jara dochází k tzv. vpádům chladného vzduchu z Arktidy do mírných zeměpisných šířek, tedy i do České republiky. Jedná se o relativně rychlé a plošně rozsáhlé přílivy chladného vzduchu do oblastí, které jsou vzdáleny i tisíce kilometrů od místa vzniku chladných vzduchových hmot.
Nový týden přinese do hor výraznou oblevu a po většinu týdne bude tát sníh. Oproti končícímu týdnu půjde o výrazně teplejší týden. Teploty budou nadprůměrné, jen v nižších polohách se zpočátku týdne budou při nízké oblačnosti a mlhách držet na normálních hodnotách.
Letos zažíváme opět teplotně nadprůměrnou zimu a sněhu je málo. V lednu neležel ani na horách, natož v nížinách. Shodou okolností se u nás ale podobná zima vyskytla i přesně před 100 lety. Podívejme se, jak vypadala zima 1922/1923 na našem území.
Městský tepelný ostrov (MTO) je poměrně známý a výrazný rys městského klimatu, který se projevuje zvýšením teplot v hustě zastavěných oblastech velkých měst. Příčinou je jednak samotná geometrie uličních kaňonů umožňující efektivnější pohlcování slunečního záření a jeho přeměnu v teplo, ale i rychlý odtok srážkové vody kanalizací.
Vůbec nejnižší teplota této zimy byla zaznamenáno včera na Šumavě. Na stanici Kvilda – Perla teplota klesla až na -29,9 °C. Na stanici leží kolem 80 cm sněhu a jde o mrazovou kotlinu, takže při vhodných podmínkách (utišení větru a vyjasnění) se zde podobně nízké hodnoty vyskytují.
