Počasí
Hluboká tlaková níže se v uplynulých hodinách prohloubila v oblasti Islandu, kam přináší extrémně silný vítr.Nárazy větru se na meteorologických stanicích pohybují většinou kolem 150 km/h. K tomu hustě sněží a hlavně severní pobřeží bičují vlny o výšce přes 10 metrů. Národní meteorologický ústav pro sever Islandu vydal nejvyšší možná varování s tím, že lidé nemají vůbec vycházet.
V prosinci se u nás zatím střídají teplejší období s těmi chladnějšími, které jsou ovšem o poznání kratší a srážkově chudší. Na řadě míst tak zatím vůbec nesněžilo a sněhová pokrývka se vytvořila většinou jen na horách. V příštích dnech bude tento charakter počasí pokračovat.
V noci na dnešek přes naše území přešla studená fronta. Ta se ovšem paradoxně na velké části území projevila místo ochlazení výrazným oteplením. Zatímco včera se denní maxima pohybovala jen lehce nad bodem mrazu, dnes se dostala až na 10 °C (například v centru Prahy, Děčíně či Brandýse nad Labem).
V noci na dnešek sněžilo především na horách na severu a severovýchodě, kde napadlo několik centimetrů sněhu. Na horách je nyní většinou souvislá sněhová pokrývka od 1 až po 15 cm sněhu. V Beskydech a Jeseníkách leží kolem 3 cm sněhu, v Krušných horách kolem 5 cm. Nejvíce sněhu hlásí Krkonoše a Šumava.
Prvním prosincovým dnem v Česku začala meteorologická (klimatologická) zima. Na příchod astronomické zimy si ještě budeme muset počkat do 22. prosince, kdy nastane zimní slunovrat.
Prvního prosince v neděli začne meteorologická zima. Počasí tomu bude odpovídat. Ranní teploty v neděli klesnou na -1 °C až -5 °C. Odpoledne naměříme -1 °C až 3 °C. Na obloze bude polojasno, postupně od západu oblačno až zataženo. Podobné počasí nás čeká i na počátku příštího týdne.
Zatímco západ Evropy zažívá v listopadu chladné počasí, na východě Evropy je naopak nadprůměrné teplo. Na pomezí těchto dvou vzduchových hmot se tvoří ve Středomoří tlakové níže, které pravidelně na sever Itálie a jih Francie přinášejí v posledních týdnech vydatné srážky.
Severoitalské Benátky mají za sebou jednu z nejhorších povodňových epizod v historii. 12. listopadu ve 22:50 dosáhla voda ve městě úrovně 187 centimetrů. Jde o druhou nejvyšší hladinu od začátku pozorování v roce 1872. Dosud nejvyšší úroveň naměřili 4. listopadu 1966, kdy byla ještě o 7 cm výše.
Chladný vzduch se v těchto dnech rozlil do evropské části Ruska, kde se teploty dostávají i hluboko pod bod mrazu. Například kolem Moskvy bylo dnes ráno až -10 °C. Zítra tento arktický vzduch dorazí i na Ukrajinu a Bělorusko, kde se již očekávají celodenní mrazy s maximálními teplotami jen kolem -4 °C.
Některé webové servery nabízejí mapovou předpověď koncentrací znečisťujících látek. Kvalita těchto předpovědí je ale v mnoha případech daleko za skutečnou realitou. Důvody lze v zásadě rozdělit do dvou skupin. Za prvé jde o rozlišení modelu.
