Počasí
Dnes odpoledne začne astronomické jaro. Jeho příchod se v příštím týdnu plně projeví i v počasí. Před námi je první vyloženě jarní týden letošního roku. Počasí u nás bude ovlivňovat rozsáhlá tlaková výše. Ta již včera přinesla na sever Evropy rekordně vysoké hodnoty tlaku vzduchu (až 1050 hPa).
Do Evropy se v tomto týdnu dostalo neobvyklé množství saharského prachu. Jako první se dostal nad Španělsko, kde v úvodu týdne způsobil výrazné snížení dohlednosti a oblohu zbarvil do oranžova. V Pyrenejích napadla i vrstva hnědého sněhu a hory připomínaly spíše poušť.
V noci na dnešek se na severu Evropy vyskytla výrazná polární záře. Dobře pozorovatelná byla v celé Skandinávii, Pobaltí, ve Velké Británii či na Islandu. Lidí na sociálních sítích sdíleli stovky úchvatných obrázků polární záře.
Letošní březen přináší počasí, které se vyznačuje bohatým slunečním svitem a taky vysokou denní amplitudou teploty vzduchu (tedy rozdílem mezi nejvyšší denní a nejnižší noční hodnotou teploty). A navíc i souvislou řadou dní, které přinášejí noční mrazy.
Letošní březen je zatím velmi suchý a srážek je výrazně podprůměrné množství. V příštím týdnu nás ovšem alespoň jedna menší srážková epizoda čeká, ale jinak bude počasí stále pod vlivem tlakové výše.
Od začátku března se u nás zatím každý den vyskytují ranní mrazy. Ty dnešní patřily hlavně na východě mezi nejsilnější za končící zimu. Na Moravě na několika stanicích i v nižších polohách teploty klesly lehce pod -10 °C. Vůbec nejchladněji bylo na Jizerce v Jizerských horách.
Čeká nás řada jasných nocí, proto se pokuste zahlédnout zhruba hodinu až dvě po západu Slunce, slabé zodiakální světlo táhnoucí se od obzoru až k souhvězdí Blíženců. Ideální podmínky k jeho sledování ovšem nastanou až po úplňku (18. března), kdy večerní nebe již nebude rušit světlo Měsíce.
V novém týdnu u nás bude pokračovat počasí pod vlivem tlakové výše. Počasí tak bude opět stabilní, většinou beze srážek a s mrazivými rány. Denní teploty pozvolna porostou a na obloze se často (kromě úvodu týdne) ukáže slunce.
Ačkoliv jde o všeobecně poměrně známý výkyv klimatu, při podrobnějším pohledu zjistíme, že jeho výše zmíněné časové vymezení není úplně správné. Rekonstrukcí historických teplotních řad z celé Země zjistíme, že nejchladnější období se totiž vyskytla v různých částí světa v různou dobu.
Dnešním dnem začalo meteorologické jaro a skončila meteorologická zima zahrnující období od prosince do února. Letošní zima u nás byla opět teplotně nadprůměrná. Prosinec byl ještě srážkově i teplotně průměrný. V lednu už se ale situace změnila.
